Máte pocit, že se veřejnoprávní média v naší zemi stávají stále méně nezávislými? Starosti nemusíte mít jen vy. Vlivní politici začínají bít na poplach a varují před návrhy zákonů, které by mohly oslabit samotné základy naší televize a rozhlasu. Představte si, že byste nemohli věřit zprávám, které posloucháte každý den. To je reálná hrozba, kterou tento nový návrh zákona přináší, a je nezbytné pochopit, proč je tak důležité mu věnovat pozornost právě teď.
Napětí kolem novely zákona o LRT
Vlivný politik Simanas Kairys vyjádřil zásadní kritiku vůči navrhovaným změnám v zákoně o litevském veřejnoprávním vysílateli (LRT). Podle jeho slov tyto úpravy nejenže porušují dřívější sliby o konzultacích s mezinárodními institucemi, ale zejména oslabují nezávislost veřejnoprávního média. Je to jako kdyby někdo začal přepisovat pravidla fotbalového zápasu během hry, aby dosáhl předem daného výsledku.
Nesplněné sliby a Benátská komise
Kairys poukázal na to, že během návštěvy zástupců Benátské komise existoval slib, že Sejm nebude předkládat návrh zákona, dokud nebudou zohledněny jejich závěry. Tato dohoda byla podle něj porušena. „Během návštěvy Benátské komise zazněl slib, že Sejm návrh nepředloží a počká na její stanovisko,“ uvedl pro LRT Radio. Toto jednání vyvolává pochybnosti o transparentnosti celého procesu.
Problém s odvoláváním generálního ředitele
Dalším sporným bodem, na který Kairys upozornil, je navrhovaná možnost odvolání generálního ředitele. Současné znění zákona by umožnilo odvolání v případě, že ředitel „neplní své funkce“. Podle Kairyse je tato formulace příliš vágní a může vést k politickému tlaku a svévůli. „Situace bude určitě horší. Je navržena podmínka pro odvolání generálního ředitele, která v podstatě říká, že jej bude možné odvolat, pokud nebude plnit funkce,“ vysvětluje.
Připomněl, že Evropský akt pro svobodu sdělovacích prostředků naopak zdůrazňuje potřebu vzácných, výjimečných případů, jasných kritérií a možnosti odvolání. Tento návrh jde přesně opačným směrem a je to znepokojující.
Nevhodné načasování změn
Kairys také kritizoval navrhovanou účinnost zákona. Podle jeho názoru by se jakékoli změny ve veřejném sektoru neměly zavádět v polovině funkčního období stávajících představitelů. „Jakékoli změny ve veřejném sektoru by měly nastat až po skončení funkčních období těch úředníků, kteří do svých pozic nastoupili na základě řádných konkurzů,“ zdůraznil politik.
Odraz hlasů z médií
V reakci na tyto návrhy se již ozvala samotná žurnalistická komunita. Přibližně šedesát novinářů z různých médií a dvě novinářské organizace se obrátily na poslance, premiérku a ministryni kultury s varováním. V prohlášení, které bylo sdíleno na sociálních sítích, označili nové novely za škodlivé a ohrožující nezávislost veřejnoprávního vysílatele.
Žurnalisté se obávají, že tyto změny mohou vytvořit prostor pro politické vměšování do obsahu a redakční politiky médií. V podstatě by to znamenalo, že by LRT mohla přestat být „hlasem lidu“ a stát se „hlasem vládnoucích struktur“. To je něco, proti čemu bojují novináři po celém světě.
Co na to druhá strana?
Indrė Kižienė, členka frakce Sociálních demokratů a pracovní skupiny připravující návrh zákona, vyjádřila naději, že Sejm projekt podpoří. „Osobně bych jako členka pracovní skupiny a Výboru pro kulturu … chtěla, abychom se drželi návrhu zákona pracovní skupiny,“ uvedla. Naznačila však ochotu zohlednit případné návrhy a hledat „nejlepší řešení“.
Připomeňme, že v prosinci minulého roku se vládní strany pokusily zrychleně prosadit zjednodušený postup pro odvolávání generálního ředitele LRT. Tento pokus však narazil na silný odpor. Po registraci stovek „komických“ návrhů opozicí a zhoršení zdravotního stavu předsedy Seimského výboru pro kulturu se přijetí projektu neuskutečnilo.
Původní návrh a jeho kritika
Původní návrh vládnoucích stran počítal se skrytým hlasováním o jmenování a odvolání šéfa LRT. Navrhoval také, že generální ředitel by mohl být odvolán, pokud by mu byla vyslovena nedůvěra pro nesprávné plnění funkcí, nebo pokud by Rada RVLnepotvrdila výroční zprávu. Pro takové rozhodnutí by musela hlasovat více než polovina členů Rady, tedy alespoň 7 z 12.
Tento návrh vyvolal ostrou kritiku ze strany novinářské komunity i části mezinárodních organizací. Před Sejmem proběhly protesty a šířila se petice. Zástupci médií vyzvali vládnoucí strany k odmítnutí navrhovaných novel.
Náš pohled na věc
V mé praxi autora článků se často setkávám s tím, jak důležitá je svoboda médií pro zdravou demokracii. Když začnou políticoské tlaky na veřejnoprávní vysílatele, je to jako kdyby se začala drolit zeď, která nás chrání před dezinformacemi a manipulací. Nesmíme se nechat ukolébat. Každý z nás by měl sledovat, co se děje, a nenechat si vzít právo na nezávislé informace.
Co si o tom myslíte vy? Jsou tyto změny skutečně nutné, nebo se jedná o snahu o politickou kontrolu nad médii? Podělte se o svůj názor v komentářích.
