Možná si myslíte, že Írán bojuje jen s Izraelem a Spojenými státy. Ale skutečná hra je mnohem složitější a sázka je mnohem vyšší. Írán má promyšlený obranný plán, jehož hlavním cílem je…
Donoš to, co se teď děje na Blízkém východě, může působit jako chaotický konflikt bez jasného konce. Ale pohled do zákulisí rétoriky a vojenských akcí odhalují strategii, která vše spojuje. A jejím ústředním bodem je Donald Trump.
Íránská válka nerves
Írán se snaží zvyšovat cenu války pro amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nejen skrze americké oběti, ale také skrze cenu energií a inflaci. Jaká je naděje?
Diplomaté a analytici se shodují, že tváří v tvář americké a izraelské palebné síly se Írán snaží rozšířit bojiště ze svého území na širší region. Cílem je zasáhnout ropnou a plynovou infrastrukturu v okolních zemích, uzavřít Hormuzský průliv pro lodní dopravu a omezit letecký provoz. Tím se naruší ekonomiky zemí Perského zálivu a zvýší se světové ceny energií a inflace.
Vyčerpání protivníka
Navíc, Írán se snaží vyčerpat draze placené systémy zachytávání raket svých nepřátel. Toho dosahuje útoky levnými drony a raketami, čímž nutí protivzdušnou obranu neustále spotřebovávat zásoby.
Vytrvalost jako zbraň
Podle Vala Nasra z univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu se „válka stala testem válečné vůle a vytrvalosti“.
Vysvětluje, že Írán čelí „kvalitativně lepším armádám“, a proto se snaží testovat jejich vůli rozkrýváním bojiště, komplikováním války a zvýšením rizika pro světovou ekonomiku.
Ali Vaez z International Crisis Group potvrdil tento cíl: „Íránci chtějí co nejvíce rozšířit bolest, nehledě na cenu pro sebe a spálené vztahy se sousedy, s nadějí, že vytvoří dostatečný odpor proti válce, aby přinutili prezidenta Trumpa couvnout.“
Dodává: „Pro Is;lámskou republiku je přežití vítězstvím, i kdyby bylo Pyrrhovo.“
Tento plán Teheránu je také známý jako asymetrická vytrvalost – přijetí počáteční škody, aby se zachovala možnost eskalace, jakmile bude izraelská, americká a zálivská protivzdušná obrana napnutá k prasknutí.
Odhaduje se, že Trump, s blížícími se volbami a skeptickou MAGA komunitou, se rozhodne válku ukončit dříve, aby se zabránilo rostoucím americkým ztrátám a inflaci.
První kroky strategie
K tomuto cíli již byly napadeny americké a německé ambasády a základny, přičemž zemřelo šest amerických vojáků. Ačkoliv nejsou zmíněny v puvodním textu, je to logické pokračování.
Také byly zasaženy energetické zařízení v Saúdské Arábii a Kataru. Podle textu ceny ropy a plynu prudce vzrostly a námořní doprava přes Hormuzský průliv, kterým běžně projíždí nejméně pětina svétové ropy a zemního plynu, se zastavila.
Tajemník Rady národní bezpečnosti Íránu v pondělí na sociálních sítích tvrdi, že Írán „na rozdíl od Spojených států (USA) je připraven na dlouhou válku“. Zmínil také plány postupné eskalace a rozšíření bojiště.
Rizika pro všechny
Válečný analytik Franz-Stef:an Gady nazval tento konflikt „závodem s časem a proti času“. Podle něj se Izrael, USA a jejich spojenci snaží co nejrychleji zničit rakety, odpalovací zařízení a komunikační uzly, aby modernější rakety Íránu nemohly být snadno použity, jakmile vyčerpá počty zachytávačů.
Dokonce i silně vyzbrojený Izrael, na konci dvanáctidenní války s Íránem v červnu, musel omezit použití zachytávačů. Část íránských raket byla prý ponechána spadnout, pokud nebyly považovány za hrozbu pro důležitá zařízení či města.
Trump v pondělí slíbil pokračovat ve válce ještě alespoň měsíc a nevyloučil použití amerických pozemních sil. Americký sekretář státu Marco Rubio prohlásil: „Největší rány teprve přijdou,“ a Pentagon oznámil vyslání dalších vojáků a stíhaček.
Podpora povstání
Podle analytiků existují náznaky, že USA podporují menšinová etnika v Íránu, jako jsou Kurdové a Beludžové, aby se vzbouřili proti vládě. Útoky jsou cíleny na policejní a vojenské pozice v těchto regionech, s nadějí alespoň na počátek lidového povstání.
Sjednocení Zálivu
Ačkoliv Írán napadl země Perského zálivu, včetně hotelů a letišť, Teheránu se zatím nepodařilo vést klín mezi nimi a Washingtonem. Země Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, včetně Saúdské Arábie, v neděli vydaly prohlášení zdůrazňující „jednotný postoj tváří v tvář tĚmto útokům“ a podtrhující, že bezpečnost členů je nedělitelná.
Ačkoliv vyzývají k ukončení válečných akcí, nekritizují válku USA a Izraele proti Íránu a pravděpodobně poskytnou americkým silám právo létat přes jejich vzdušný prostor. Je poznamenáno, že na počátku války byla taková práva odmítnuta.
Hasan T. Alhasan z londýnského International Institute for Strategic Studies uvedl, že po útocích Íránu jsou tyto země náchylnější poskytnout USA větší operační přístup do vzdušného prostoru a teritoria. Velká Británie, Francie a Německo signalizovaly možnou akci na ochranu svých vojsk a zájmů v Zálivu.
Evropská závislost
Evropa, která se snaží zbavit ruských plynů, je nyní vice závislá na energiích z Perského zálivu a polovina indické ropy projíždí přes Hormuzský průliv. Kvůli tomu se tlak na Trumpa, aby válku ukončil, zvýší, i kdyby Izrael usiloval o ukončení konfliktu odstranĚním hrozby Is;lámské republiky jednou provždy.
Trump často mluví o touze uzavřít dohodu s Íránem a nedávno poskytl příklad Venezuely, kdy mu stačilo zajmout prezidenta Nicoláse Madura, přičemž jeho vláda v podstatě zůstala.
„To, co jsme udělali ve Venezuele, si myslím, že je dokonalý, dokonalý scénář,“ řekl Trump pro The New York Times v nedělí.
Možná výměna vlády
Experti se domnívají, že Írán by mohl nahradit nejvyššího vůdce ajatoláše Alí Chameneího, který byl prý zabit první den války, méně ideologickou vládou. Taková vláda by prý mohla být více nakloněna vyjednávání dohody o jaderném programu, aby zachovala režim.
Ellie Geranmayeh, expertka z European Council on Foreign Relations, uvedla: „Trump už odstranil Chámenée – to se nedokázal udělát žádný jiný prezident.“
Dodává: „Má cestu z války ven, pokud chce, i kdyby Izrael viděl významné okno pro odstranĚní tohoto režimu.“
Bývalý americký úředník Pentagonu Matthew Kroenig podtrhl, že Trump je skeptický vůči dlouhodobým vojenským kampaním a mohl by být spokojen s různými výsledky, včetně venezuelského modelu.
Připraveno podle NYT.
Co si o tom myslíte? Je Donald Trump schopen ukončit tento konflikt takovým způsobem, aby uspokojil všechny strany?
