Proč generál Vaikšnoras sází na dlouhou hru: Co Evropě chybí k obraně?

Proč generál Vaikšnoras sází na dlouhou hru: Co Evropě chybí k obraně?

Představte si situaci: válečné mašinérie tikají po celém kontinentu a vy cítíte, že váš obranný arzenál je téměř prázdný. Generál R. Vaikšnoras z Litvy varuje: Rusko nenapadá silné, ale slabé. A právě teď, když se svět zmítá v přehodnocování bezpečnostních strategií, je klíčové pochopit, proč Evropa, a zejména Německo, potřebuje zrychlit své obranné kroky. Nejde jen o Suvalkský koridor, ale o celkovou připravenost.

Suvalkský koridor: Nejen úzký pruh země

Litva, jako strategicky zranitelná země mezi Kaliningradem a Běloruskem, si je až moc dobře vědoma významu Suvalkského koridoru. Tento úzký pozemní spodek je jedinou spojenkou pobaltských států s NATO. Sice vstup Finska a Švédska do aliance otevřel nové možnosti přes Baltské moře, ale cesta po moři je stále dlouhá a zranitelná vůči ruskému Baltskému loďstvu.

Praxe na prvním místě

Proto Litva s Polskem pracuje na synchronizaci svých sil v rámci plánu „Orša“. Již brzy proběhnou společná cvičení v Marijampolském okrese, nedaleko samotného koridoru. Toto je praktická příprava na scénář, při kterém by se někdo pokusil koridor odříznout. Ani otázka Kapčiamiestiského polygonu nezůstává stranou. I když se zatím jedná o pozemky a kompenzace s místními obyvateli, očekává se dohoda. Starostové projekt podporují, protože přítomnost vojáků znamená pracovní místa a infrastrukturu.

Kaliningrad: Zranitelný bod?

Mnozí experti se domnívají, že v případě útoku na NATO by Kaliningrad mohl být jedním z hlavních cílů odvetných úderů. Nachází se zde ruské systémy protivzdušné obrany a rakety schopné nést jaderné hlavice. Generál Vaikšnoras zdůrazňuje, že NATO při svých cvičeních zvažuje všechny možné scénáře. „Válku nechceme, ale musíme Rusko odradit,“ říká.

Nesmíme zapomínat na schopnosti NATO: stíhačky páté generace, precizní rakety dlouhého doletu, speciální jednotky s detailními seznamy cílů. Postoj aliance je komplexní: zapojuje pevninu, moře, vzduch, kosmos i kybernetický prostor. Litva, poučená zkušenostmi z války na Ukrajině, společně se spojenci vyvíjí nové systémy a plánuje nákup zbraní s delším dosahem.

Dlouhý dolet: Czech Republic v cestě

Systémy s raketami dlouhého doletu, jako jsou „Taurus“ nebo HIMARS, jsou závislé na německém či americkém softwaru a politických rozhodnutích. Proto Ukrajina sama začala vyvíjet vlastní systémy nezávislé na těchto omezeních.

  • Generál Vaikšnoras vidí v tomto přístupu alternativu i pro Litvu.
  • Chválí ukrajinské systémy „Palianytsia“, „Lyutyi“ či FP-5 „Flamingo“, které dokáží zasáhnout hluboko v ruském území.
  • Litva zvažuje převzetí těchto technologií, ale klíčové je mít vlastní kontrolovatelné kapacity.

Přesto si malá země sama neporadí. I při rozvoji národních možností zůstává Litva závislá na spojencích z NATO, jejich vojácích a logistice. To je důležité si uvědomit.

Role Německa: Potřebuje naléhavý „domácí úkol“

Nedávná simulace válečného stavu v magazínu „Die Welt“ ukázala, že Německo by v krizové situaci mohlo reagovat politicky váhavě, obzvlášť pokud by chybělo jasné vůdcovství USA. Generál Vaikšnoras na to reaguje přímo:

„Snad Německo potřebuje udělat své domácí úkoly a zrychlit politická rozhodnutí,“ konstatuje. Přesto je přesvědčen, že němečtí vojáci v Litvě by bojovali bez váhání. Potvrzují to i jeho rozhovory s německým generálem Christophem Huberem. „Cokoli se stane, vojáci Bundeswehru se postaví na naši stranu a budou bojovat spolu s námi,“ ujišťuje.

Symbolika a spojenectví

Přítomnost německé brigády v Litvě má nejen vojenský, ale i silný politický a symbolický význam. „Německé vůdcovství v rámci NATO je zde mimořádně důležitým signálem pro naši společnost,“ zdůrazňuje generál. Vědomí, že v zemi jsou polští, němečtí, nizozemští a američtí vojáci, kteří jsou skutečnými spojenci, dodává pocit bezpečí. Ale i tyto procesy v NATO lze neustále zlepšovat.

Simulace 15–20 tisíc ruských vojáků u hranic s Běloruskem generála Vaikšnora příliš neohromila. Podle něj v této simulaci nebyly zohledněny všechny faktory. „15 nebo 20 tisíc vojáků pro nás není velký počet,“ říká. NATO mají své varovné systémy, které by včas odhalily masivní přesuny vojsk. S moderními technologiemi je skrývání přesunů jednotek velmi obtížné.

Obranný štít: Větší než jen vojáci

Litva spoléhá na princip **celonárodního odporu**. Generál zdůrazňuje, že klíčová je odolnost společnosti, dodávky energie, zásoby, logistika a civilní podpora armády. Ukrajinská zkušenost ukazuje, že jednoho vojáka na frontě podporuje devět civilistů.

  • „Každý občan se musí připravit bojovat,“ říká generál.
  • Litevská střelecká unie má kolem 18 tisíc členů, kteří mohou držet zbraně a účastnit se cvičení.
  • Od minulého roku funguje i velitelská služba, kde mohou civilisté projít základním kurzem a získat úkoly v krizových situacích.

Momentálně nejsou u litevských hranic s Běloruskem a Kaliningradem patrné žádné velké nové pohyby ruských sil. Mnoho jednotek bylo přesunuto na Ukrajinu a utrpělo značné ztráty. Rusko však své kapacity obnovuje a jeho letectvo, protivzdušná obrana a námořnictvo zůstávají v Baltském regionu aktivní.

Nebezpečné příměří

Litecký armádní velitel varuje před jiným nebezpečím: nejen pokračující válkou, ale i špatně řízeným příměřím. Ruská válečná ekonomika běží na plné obrátky. „Rusové vyrábějí zbraně rychleji, než my Evropané dohromady,“ varuje generál. Jeho odhad je, že poptávka po zbraních v příštích deseti letech zůstane vysoká. „Můj sklad je téměř prázdný, takže vyrábějte rychleji!“ vyzývá.

Jeho poselství je jasné: Rusko nenapadá silné státy. „Rusko útočí, když jsme slabí. Proto musíme být silní,“ uzavírá generál Vaikšnoras.

Jak myslíte, že by se Evropa mohla lépe připravit na nadcházející bezpečnostní výzvy?

Přejít nahoru