Proč některé země zakázaly farmovou lososa, zatímco my ho stále jíme?

Proč některé země zakázaly farmovou lososa, zatímco my ho stále jíme?

Připravujete si doma večeři a sáhnete po růžovém filetu lososa, považovaném za „zlatý“ zdroj omega-3 mastných kyselin. Dvě země světa se však rozhodly tento druh ryby stáhnout z trhu, zatímco u nás a v okolních státech je stále běžnou součástí jídelníčku. Pěstovaná lososa vzbuzuje stále více otázek, na které bychom měli znát odpovědi dříve, než ji příště vložíme do nákupního košíku.

Farmově chovaná lososa dnes hraje prim na pultech obchodů. Je totiž levná, snadno dostupná a vizuálně lákavá. Málokdo si však uvědomuje, že její bezpečnost není tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát. Problém nespočívá jen v konečném produktu, ale v celém výrobním řetězci – od podmínek chovu až po to, co konzumujeme spolu s porcí ryby.

Hustota, nemoci a chemická rutina

Po první fázi růstu jsou lososi přesunuti do velkých síťových nádrží v moři. Zde jsou chováni v extrémně vysoké hustotě, což se stává ideálním prostředím pro šíření nemocí a parazitů, zejména mořských vší.

Aby se zabránilo ztrátám, jsou v těchto farmách pravidelně používána antibiotika, antiparazitika a další chemické látky. Norský ekolog Kurt Oddekalv popsal takovou produkci jako „smrtící koktejl chemických látek“. Nechápavě kroutí hlavou nad tím, co se děje v obrovských nádržích, kde i přes veškerou snahu uhyne 15 až 20 % ryb před samotným výlovem.

Co se skrývá za růžovou barvou

Krmivem pro farmové lososy jsou průmyslové pelety obsahující rybí moučku, konzervanty a speciální barviva. Právě tyto látky dodávají masu spotřebitelům známý růžový odstín. Výzkumy však ukazují, že složení této masa se výrazně liší od lososa uloveného ve volné přírodě.

Analýzy odhalily vyšší obsah tuku a vyšší koncentraci určitých chemických sloučenin. Hovoříme o PCB, dioxinech a pesticidech – látkách, které se v těle mají tendenci hromadit. Farmový losos je proto stále častěji spojován s potenciálními dlouhodobými zdravotními riziky.

Odborníci se domnívají, že tyto sloučeniny mohou negativně ovlivňovat funkci štítné žlázy a zvyšovat riziko onkologických onemocnění, včetně rakoviny plic a jater. Největší nebezpečí představují pro nejcitlivější skupiny: těhotné ženy, děti, seniory a lidi s oslabenou imunitou.

Některé země řekly „ne“

Na základě předložených dat se Austrálie a Nový Zéland rozhodly zakázat produkci, prodej a konzumaci farmově chované lososa. Jejich rozhodnutí bylo podloženo možnými negativními dopady na zdraví, nižším obsahem omega-3 mastných kyselin a dodatečným rizikem pro těhotné ženy.

Tyto státy zvolily princip předběžné opatrnosti – i když riziko není stoprocentní, je považováno za příliš vysoké, než aby bylo ignorováno. Naopak v jiných evropských zemích, včetně Polska, je tato lososa stále považována za běžný produkt, o jehož původu a složení se hovoří neochotně.

Co to znamená pro spotřebitele

Diskuse o farmově chované lososa dnes už není jen tématem ekologů nebo úzce zaměřených expertů. Týká se přímo každého, kdo kupuje rybu s nadějí, že vybere zdravější variantu. Rozdíl mezi lososem uloveným ve volné přírodě a tím z průmyslových farem není jen otázkou chuti nebo ceny – jsou to produkty s rozdílným původem, složením a riziky.

Zatímco jedny země se rozhodly neexperimentovat se zdravím spotřebitelů, jiné teprve začínají pokládat otázky. A rozhodnutí, co si dát na talíř, tak zůstává v rukou samotného kupujícího – i když informace o důsledcích jsou stále hlasitější.

Přejít nahoru