Svět se zmítá v energetické krizi, která pramení z konfliktu na Blízkém východě. V tuto chvíli se zdá, že americký prezident Donald Trump zvažuje bezprecedentní krok: zmírnění sankcí uvalených na ruskou ropu. Experti varují, že takové rozhodnutí by mohlo mít dalekosáhlé důsledky, a to jak pro globální ekonomiku, tak pro pokračující konflikt na Ukrajině. Je opravdu možné, že Trump podá záchranné lano Putinovi v kritickém okamžiku?
V zákulisí Bílého domu a Kremlu: napětí roste
Podle spolehlivých mediálních zdrojů se v kuloárech Washingtonu a Moskvy rodí rozhodnutí, která mohou zásadně ovlivnit dosavadní průběh války na Ukrajině. Donald Trump prý vážně zvažuje možnost uvolnění omezení spojených s ropou, které jsou momentálně uvaleny na Rusko. Cílem Bílého domu je stabilizovat celosvětové ceny energií. Tímto krokem by však zároveň Trump mohl podat pomocnou ruku Vladimíru Putinovi v momentě, kdy jeho režim čelí značným ekonomickým tlakům.
Příjmy z ropy a zemního plynu stále tvoří zhruba čtvrtinu ruského státního rozpočtu a jsou klíčovým zdrojem financování válečného úsilí na Ukrajině. Jak informuje agentura Reuters, Trump během svého prvního telefonátu s Putinem v tomto roce naznačil možnost zmírnění sankcí. Stalo se tak krátce poté, co ruský prezident veřejně prohlásil, že konflikt mezi USA a Íránem nevyhnutelně povede ke globální energetické krizi. Ironií osudu je, že i ruská ekonomika je zranitelná. Po přerušení dodávek z Venezuely by totiž problémy s exportem íránské ropy mohly Moskvu zasáhnout velmi citelně.
Krize na Blízkém východě: nečekaná páka pro Moskvu
Epicentrem napětí na světových ropných trzích je dohoda mezi Spojenými státy a Izraelem, která byla uzavřena před jedenácti dny a je zaměřena proti režimu v Teheránu. V reakci na to Írán přistoupil k drastickým opatřením a zablokoval strategický Hormuzský průliv – klíčovou světovou tepnu pro tranzit ropy, kterou se běžně přepravuje zhruba 20 procent veškeré světové ropy. Podle informací televize NTV ceny ropy na trzích dočasně vystřelily o více než 50 procent a dosáhly až k hranici 119 dolarů za barel. Takových výšek nebylo dosaženo od začátku rozsáhlé války na Ukrajině.
Tento cenový skok vyvíjí obrovský politický tlak na Bílý dům. Sám Donald Trump to nijak neskrývá. Citován tiskovou konferencí na Floridě, kde americký prezident otevřeně uvedl, že některé sankce uvalené na ruskou ropu by mohly být dočasně pozastaveny s cílem stabilizovat ceny, dokud se situace na Blízkém východě neuklidní.
Trumpova slova: „Stabilizovat ceny, dokud se situace neuklidní.“
Nezávislí analytici ve Washingtonu však o účinnosti takové strategie pochybují.
„Hemingwayův okamžik“: Ruská ekonomika na pokraji propasti
Západní experti však bijí na poplach – Trumpovy ústupky Moskvě by přišly v nejméně vhodnou dobu. Po čtyřech letech vyčerpávající války na Ukrajině začínají západní sankce konečně přinášet hmatatelné výsledky. David O’Sullivan, zvláštní zmocněnec Evropské unie pro otázky sankcí, pro německou mediální síť RND maloval velmi ponurý obraz ruské ekonomiky: „Ruská ekonomika je ve zničujícím stavu. Všechny ekonomické ukazatele svítí rudě.“
Podle O’Sullivana se západní sankční pasti konečně uzavřely. Země se propadá do recese, potýká se s obrovskými problémy ve veřejných financích, nekontrolovanou inflací a rekordními úrokovými sazbami. Ruské banky se dusí od špatných úvěrů, které průmysl nabral na financování válečného stroje a nyní je nemůže splácet. Diplomat EU přirovnává situaci k přicházející finanční krizi z roku 1998 a označuje ji za „Hemingwayův okamžik“ – kdy bankrot přichází nejprve velmi pomalu a poté udeří náhle.
Tlak v Evropě a pochybnosti expertů
Je evidentní, že Vladimir Putin se snaží mistrně využít konfliktu v Íránu jako geopolitickou páku k osvobození své ekonomiky ze sevření sankcí. Ačkoli Trump údajně ruskému prezidentovi odpověděl, že by mohl být „užitečnější“, kdyby prostě ukončil válku na Ukrajině, představitelé Moskvy už jásají. Ruský zvláštní zmocněnec Kirill Dmitriev veřejně prohlásil, že jednání s Washingtonem o zmírnění sankcí už probíhají. Minulý týden USA učinily první výjimku a povolily tankery na 30 dní dodávat ruskou ropu do Indie.
Tlak na zmírnění sankcí roste i v samotné Evropě. Maďarský premiér Viktor Orbán, který tradičně udržuje úzké vazby na Moskvu, využil krize na Blízkém východě a v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen požadoval okamžité zastavení všech energetických sankcí vůči Rusku, s odůvodněním „explozivního“ růstu cen.
Nezávislí analytici ve Washingtonu však o účinnosti takové strategie pochybují. Experti, s nimiž hovořila televize RTL/NTV, uvádějí, že zmírnění sankcí na ruskou ropu by mělo pouze symbolický dopad na ceny, dokud Írán dál blokuje Hormuzský průliv. Pokud by Donald Trump přesto tento krok učinil, riskoval by, že nedosáhne požadovaného výsledku doma, a zároveň by poskytl životně důležitou finanční injekci Putinově válečnému stroji v něm nejkritičtější chvíli.
Co si myslíte o tomto diplomatickém manévru? Domníváte se, že Trumpovo rozhodnutí skutečně pomůže stabilizovat ceny energií, nebo spíše posílí ruský režim?
