Představte si situaci: válečné mašinérie tikají po celém kontinentu a vy cítíte, že váš obranný arzenál je téměř prázdný. Generál R. Vaikšnoras z Litvy varuje: Rusko nenapadá silné, ale slabé. A právě teď, když se svět zmítá v přehodnocování bezpečnostních strategií, je klíčové pochopit, proč Evropa, a zejména Německo, potřebuje zrychlit své obranné kroky. Nejde jen o Suvalkský koridor, ale o celkovou připravenost.
Suvalkský koridor: Nejen úzký pruh země
Litva, jako strategicky zranitelná země mezi Kaliningradem a Běloruskem, si je až moc dobře vědoma významu Suvalkského koridoru. Tento úzký pozemní spodek je jedinou spojenkou pobaltských států s NATO. Sice vstup Finska a Švédska do aliance otevřel nové možnosti přes Baltské moře, ale cesta po moři je stále dlouhá a zranitelná vůči ruskému Baltskému loďstvu.
Praxe na prvním místě
Proto Litva s Polskem pracuje na synchronizaci svých sil v rámci plánu „Orša“. Již brzy proběhnou společná cvičení v Marijampolském okrese, nedaleko samotného koridoru. Toto je praktická příprava na scénář, při kterém by se někdo pokusil koridor odříznout. Ani otázka Kapčiamiestiského polygonu nezůstává stranou. I když se zatím jedná o pozemky a kompenzace s místními obyvateli, očekává se dohoda. Starostové projekt podporují, protože přítomnost vojáků znamená pracovní místa a infrastrukturu.
Kaliningrad: Zranitelný bod?
Mnozí experti se domnívají, že v případě útoku na NATO by Kaliningrad mohl být jedním z hlavních cílů odvetných úderů. Nachází se zde ruské systémy protivzdušné obrany a rakety schopné nést jaderné hlavice. Generál Vaikšnoras zdůrazňuje, že NATO při svých cvičeních zvažuje všechny možné scénáře. „Válku nechceme, ale musíme Rusko odradit,“ říká.
Nesmíme zapomínat na schopnosti NATO: stíhačky páté generace, precizní rakety dlouhého doletu, speciální jednotky s detailními seznamy cílů. Postoj aliance je komplexní: zapojuje pevninu, moře, vzduch, kosmos i kybernetický prostor. Litva, poučená zkušenostmi z války na Ukrajině, společně se spojenci vyvíjí nové systémy a plánuje nákup zbraní s delším dosahem.
Dlouhý dolet: Czech Republic v cestě
Systémy s raketami dlouhého doletu, jako jsou „Taurus“ nebo HIMARS, jsou závislé na německém či americkém softwaru a politických rozhodnutích. Proto Ukrajina sama začala vyvíjet vlastní systémy nezávislé na těchto omezeních.
- Generál Vaikšnoras vidí v tomto přístupu alternativu i pro Litvu.
- Chválí ukrajinské systémy „Palianytsia“, „Lyutyi“ či FP-5 „Flamingo“, které dokáží zasáhnout hluboko v ruském území.
- Litva zvažuje převzetí těchto technologií, ale klíčové je mít vlastní kontrolovatelné kapacity.
Přesto si malá země sama neporadí. I při rozvoji národních možností zůstává Litva závislá na spojencích z NATO, jejich vojácích a logistice. To je důležité si uvědomit.
Role Německa: Potřebuje naléhavý „domácí úkol“
Nedávná simulace válečného stavu v magazínu „Die Welt“ ukázala, že Německo by v krizové situaci mohlo reagovat politicky váhavě, obzvlášť pokud by chybělo jasné vůdcovství USA. Generál Vaikšnoras na to reaguje přímo:
„Snad Německo potřebuje udělat své domácí úkoly a zrychlit politická rozhodnutí,“ konstatuje. Přesto je přesvědčen, že němečtí vojáci v Litvě by bojovali bez váhání. Potvrzují to i jeho rozhovory s německým generálem Christophem Huberem. „Cokoli se stane, vojáci Bundeswehru se postaví na naši stranu a budou bojovat spolu s námi,“ ujišťuje.
Symbolika a spojenectví
Přítomnost německé brigády v Litvě má nejen vojenský, ale i silný politický a symbolický význam. „Německé vůdcovství v rámci NATO je zde mimořádně důležitým signálem pro naši společnost,“ zdůrazňuje generál. Vědomí, že v zemi jsou polští, němečtí, nizozemští a američtí vojáci, kteří jsou skutečnými spojenci, dodává pocit bezpečí. Ale i tyto procesy v NATO lze neustále zlepšovat.
Simulace 15–20 tisíc ruských vojáků u hranic s Běloruskem generála Vaikšnora příliš neohromila. Podle něj v této simulaci nebyly zohledněny všechny faktory. „15 nebo 20 tisíc vojáků pro nás není velký počet,“ říká. NATO mají své varovné systémy, které by včas odhalily masivní přesuny vojsk. S moderními technologiemi je skrývání přesunů jednotek velmi obtížné.
Obranný štít: Větší než jen vojáci
Litva spoléhá na princip **celonárodního odporu**. Generál zdůrazňuje, že klíčová je odolnost společnosti, dodávky energie, zásoby, logistika a civilní podpora armády. Ukrajinská zkušenost ukazuje, že jednoho vojáka na frontě podporuje devět civilistů.
- „Každý občan se musí připravit bojovat,“ říká generál.
- Litevská střelecká unie má kolem 18 tisíc členů, kteří mohou držet zbraně a účastnit se cvičení.
- Od minulého roku funguje i velitelská služba, kde mohou civilisté projít základním kurzem a získat úkoly v krizových situacích.
Momentálně nejsou u litevských hranic s Běloruskem a Kaliningradem patrné žádné velké nové pohyby ruských sil. Mnoho jednotek bylo přesunuto na Ukrajinu a utrpělo značné ztráty. Rusko však své kapacity obnovuje a jeho letectvo, protivzdušná obrana a námořnictvo zůstávají v Baltském regionu aktivní.
Nebezpečné příměří
Litecký armádní velitel varuje před jiným nebezpečím: nejen pokračující válkou, ale i špatně řízeným příměřím. Ruská válečná ekonomika běží na plné obrátky. „Rusové vyrábějí zbraně rychleji, než my Evropané dohromady,“ varuje generál. Jeho odhad je, že poptávka po zbraních v příštích deseti letech zůstane vysoká. „Můj sklad je téměř prázdný, takže vyrábějte rychleji!“ vyzývá.
Jeho poselství je jasné: Rusko nenapadá silné státy. „Rusko útočí, když jsme slabí. Proto musíme být silní,“ uzavírá generál Vaikšnoras.
Jak myslíte, že by se Evropa mohla lépe připravit na nadcházející bezpečnostní výzvy?
