Připravte se na nepříjemné překvapení při cestě do lékárny. Od začátku července platí v České republice nová pravidla pro provoz lékáren, která v praxi vedla k tomu, že se dveře některých z nich už neotevřou. Mířili jste včera do své oblíbené lékárny a našli jste jen zamčené dveře? Nejste sami. Situace se hrozivě zhoršuje a důsledky pocítí tisíce lidí.
Změny v lékárnickém zákoně udělaly z běžné lékárenské služby, na kterou jsme byli zvyklí, velký problém. Ukazuje se, že snaha o „vylepšení“ systému má nečekané a drastické dopady na dostupnost léků pro obyčejné lidi. V tomto článku se podíváme, kdo za to může a jak to ovlivní váš každodenní život.
Šokující dopady nového zákona: Lékárny zavírají
Od 1. července 2023 vstoupila v platnost novela lékárnického zákona, která přináší zásadní změny. Hlavní bod? Ve všech lékárnách musí být během otevírací doby fyzicky přítomen lékárník. Do této doby bylo běžné, že v menších lékárnách pracoval i farmaceutický asistent pod částečným dohledem lékárníka na dálku.
Tato změna sice měla za cíl zvýšit kvalitu péče, ale v praxi se ukázala jako prakticky neproveditelná pro mnoho menších lékáren, zejména v regionech. Jak mi potvrdila předsedkyně Asociace českých lékáren, Kristina Nemaniūtė-Gagė, tato změna už má viditelné následky.
Kde je problém?
Do konce července už zrušilo svou činnost nebo přistoupilo k výraznému omezení provozu 34 větších lékárenských řetězců. To je jen špička ledovce. Nejvíce jsou zasaženy malé a střední lékárny, které často slouží jako jediný dostupný zdroj léků v dané lokalitě.
Situace je obzvlášť kritická v regionech, kde je sice povoleno pracovat farmaceutickým asistentům, ale pouze v obcích do 3000 obyvatel a jen těm asistentům, kteří své studium ukončili do roku 2006. V ostatních případech musí být přítomen lékárník.
Lékárníci na hranici vyhoření
V současnosti mnoho lékáren funguje v naprostém napětí. Lékárníci jsou nuceni přesvědčovat kolegy, kteří už měli v plánu odejít do důchodu nebo na mateřskou dovolenou, aby zůstali ještě „chvíli“ ve službě. Přestávají doufat v nalezení náhrady.
V českých lékárnách pracuje podle statistik přes 420 lékárníků v důchodovém věku. Tito lidé mohou kdykoliv požádat o odchod do plného důchodu. I přesto, že v Česku máme celkově dostatek kvalifikovaných lékárníků (70 % držitelů licencí pracuje v lékárnách, zatímco průměr v EU je 54 %), aktuálně se jim nabízí práce všude, i v nemocničních lékárnách nebo státních institucích.
Některé lékárny tak dnes s nejistotou nevědí, zda budou moci otevřít i zítra.
Omezení provozu: méně hodin, zavřené víkendy
Jen za první měsíc od zavedení nových pravidel došlo k:
- Zastavení činnosti nebo zavření 34 lékáren větších řetězců.
- Snížení celkového provozního času lékáren o více než 4500 hodin týdně.
- Mnoho lékáren už neotevírá o víkendech. Jen v neděli po 1. červenci zavřelo své brány více než 150 lékáren. A toto číslo stále roste.
Je důležité pochopit, že zastavení činnosti neznamená automatické odebrání licence. Licenci je lékárna povinna nahlásit k odebrání až po 30 dnech nečinnosti, a samotné odebrání může trvat až tři roky. Většina lékáren nyní řeší nejpalčivější problémy s provozem a pro administraci si nechává časovou rezervu. Mnohé si navíc stále tajně slibují, že po prázdninách začnou znovu fungovat.
Jenže pro obyčejné lidi, kteří ráno najdou zamčené dveře a nemohou sehnat potřebné léky, je právní status lékárny nepodstatný. Jediné, co je zajímá, je nedostupnost.
Kde je situace nejhorší?
Podle dostupných informací je situace s nedostatkem lékárníků a dostupností lékáren nejkritičtější v okresech:
- Biržu, Kuršėnai, Naujoji Akmenė, Pabradė, Švenčionys, Švenčionėliai, Širvintos, Zarasai, Skuodas, Birštonas, Prienai, Alytus, Rokiškis, Panevėžys, Mažeikiai, Šiauliai, Pasvalys.
Jak bylo předpovězeno, objevily se oblasti, kde se nákup léků o víkendu stává vážným problémem. Například v Zarasai, Pasvaly, Biržu, Skuodu, Švenčiony, Švenčionėliai, Visaginas a Pabradė už v neděli nefunguje žádná lékárna. V Zarasai je v sobotu otevřena jen jedna lékárna, a to jen do 14 hodin.
Slyšíme stále více zpráv od zoufalých občanů, kteří nemají poblíž žádnou otevřenou lékárnu, od farmaceutických asistentů frustrovaných tím, že nemohou vykonávat svou práci, a dokonce i od lékárníků, kteří si musí hledat novou práci ve stovky kilometrů vzdálených městech, nebo dokonce zavírat své vlastní lékárny.
Neslyšící instituce?
Je až s podivem, že státní instituce neustále opakují, že je v České republice lékáren „až moc“, a přitom ignorují názor veřejnosti. Statistická porovnání s jinými zeměmi EU ohledně počtu lékáren na 1000 obyvatel, která se často používají jako argument, mohou být zavádějící. Každá zdravotnická systémy je jiná a je třeba brát v úvahu i reálné potřeby pacientů.
Průzkum z května tohoto roku ukázal, že pro 91 % obyvatel je důležité mít lékárnu blízko domova. 75 % by pocítilo velké nepříjemnosti, kdyby se jejich nejbližší lékárna zavřela. Argument, že více lékáren znamená lepší ceny a dostupnost, se nyní rozplývá jako pára nad hrncem.
Výjimka potvrzující pravidlo?
Jediným pozitivním aspektem novele je, že se v některých oblastech podařilo zachránit lékárny ve venkovských oblastech a menších městech, kde by jinak bylo prakticky nemožné zajistit celodenní přítomnost lékárníka. Ale i zde se objevuje paradox. Vzhledem k celkovému nedostatku lékárníků začínají lékárny z větších měst a regionálních center „lovit“ specialisty právě z těchto odlehlejších koutů.
Starší lékárníci s vlastními lékárnami si spíše rozmyslí návrat do města, ale mladší často neodolají lákavým nabídkám, což opět dopadá na pacienty v méně exponovaných oblastech.
Jak to vidíte vy? Stalo se vám, že jste našli zamčené dveře lékárny? A jaká řešení by podle vás mohla pomoci tuto situaci zvrátit?
