Od 1. ledna 2026 se probudíte do zcela nové reality, pokud podnikáte v Polsku nebo v mnoha jiných evropských zemích. Přísné předpisy týkající se opotřebení služebních vozidel, přímo spojené s emisemi CO2, navždy změnily pravidla hry. Vozidla s nulovými emisemi a nízkými emisemi dostala zelenou, zatímco tradiční spalovací motory jsou odsunuty na vedlejší kolej nejen ekologickými hesly, ale i bolestivými finančními biči. A to je teprve začátek, Brusel chystá další překvapení.
Nová realita: Jak daně dusí „diesely“
Firmy v Polsku a celé Evropské unii pociťují rostoucí tlak na to, aby se vzdaly svých obvyklých vozidel. Od začátku tohoto roku zavedené nové limity pro opotřebení CO2 drasticky změnily pravidla pro účtování firemních vozidel. Podnikatelé jsou nuceni přepočítávat náklady na pořízení nebo pronájem vozidel, protože staré strategie už prostě nefungují.
Přísné limity pro zaměstnavatele
Stát stanovil jasné finanční stropy, které mohou firmy zahrnout do nákladů. Pokud si pořídíte elektromobil nebo vozidlo poháněné vodíkem, můžete odepsat až 225 000 zlotých. U nízkoemisních vozidel (s emisemi do 50 g CO2/km) tato hranice činí 150 000 zlotých. Největší rána však dopadá na tradiční vozidla – pokud váš nový „pracovní kůň“ emituje 50 g CO2/km nebo více, do nákladů budete moci zahrnout pouhých ubohých 100 000 zlotých.
Tyto částky přímo zasahují do ziskovosti vozidel se spalovacími motory. Podnikatelé začínají pochybovat, zda se leasing benzínových nebo naftových automobilů stále vyplatí. Ačkoli dlouhodobý pronájem zůstává zatím mírně atraktivnější kvůli možnosti odečíst celou splátku, firmy stále častěji zvažují ukončení stávajících smluv nebo urychlenou obměnu vozového parku, aby se vyhnuly rostoucí daňové zátěži.
Bloombergův plán: Nucené „ozelenění“
Národní daně jsou však jen jednou stranou mince. Instituce Evropské unie se nehodlají omezovat doporučeními. Evropská komise aktivně pracuje na projektu „Zelenější firemní vozový park“ (Greening Corporate Fleets). Jeho cíl je ambiciózní a přísný – zavázat členské státy, aby do roku 2030 dosáhly konkrétního podílu vozidel s nulovými a nízkými emisemi ve firemních vozových parcích.
To je obzvláště relevantní pro země s nízkým podílem elektromobilů, jako je Polsko, kde jejich podíl činí pouhých 8 % všech registrací. Nový systém se nebude týkat jen osobních automobilů, ale i komerční dopravy. Kromě ukazatelů CO2 se firmy setkají s rostoucími silničními poplatky, omezeními financování v bankách a dalšími emisními poplatky. To vše systematicky a nemilosrdně snižuje atraktivitu vozidel se spalovacími motory.
Proč je důležité jednat teď?
- Finanční úspory: Včasná změna vozového parku vám ušetří budoucí daňové náklady.
- Ekologický obraz: Moderní přístup posílí vaši značku v očích zákazníků i partnerů.
- Předejdete pokutám: Plán EU je jasný, nebuďte o krok pozadu.
Paradox: Poslední „naftový“ nápor
Zajímavé je, že blížící se změny vyvolaly zcela opačný efekt, než se očekávalo. Na konci roku 2025 se podnikatelé, pociťující nadcházející omezení, masově vrhli do autosalonů. Snažili se využít poslední příležitosti k pořízení vozidel se spalovacími motory ještě podle starých, výhodnějších pravidel.
Statistiky leasingových společností jsou výmluvné: na konci loňského roku byl zaznamenán růst prodejů téměř o 20 procent. Firmám bylo prodáno přes 100 000 automobilů. To ukazuje, že byznys se stále snaží vyždímat poslední kapky ze starého systému, než se brány definitivně zavřou.
V jiných zemích již podobné systémy fungují. Ve Francii firmy platí roční daň podle emisí a velikosti vozového parku. Pokud má firma mnoho automobilů, musí splňovat kvóty „zelených“ vozidel. V případě nesplnění hrozí pokuty ve výši tisíců eur za každý chybějící elektromobil. Taková politika biče funguje – podíl vozidel se spalovacími motory na nových registracích tam rychle klesá.
Nákladní vozy – další cíl, ale kde je infrastruktura?
Vlna regulací se valí i přes sektor těžké dopravy. Ačkoli elektrické nákladní vozy se na silnicích objevují stále častěji, jejich integrace naráží na obrovské praktické problémy. Hlavní problém je nedostatek infrastruktury.
Na mezinárodních trasách chybí rychlonabíjecí stanice, vhodné pro těžká vozidla (nad 3,5 tuny). Logističtí operátoři se ocitají mezi mlýnským kamenem a pilníkem: na jedné straně jsou nuceni obnovit vozový park, na straně druhé čelí obrovským nákladům a provozním výpadkům kvůli nedostatečné infrastruktuře. Navzdory výzvám je směr jasný – éra spalovacích motorů v podnikatelském sektoru se nezadržitelně blíží ke konci.
A co vy? Jaké kroky plánujete pro svůj firemní vozový park?
